Jaký je rozdíl mezi dalším vydáním knihy a dotiskem předchozího?

#1 | Vloženo 7. 9. 2011 0:43Není to moc diskusní otázka, ale napadla mě právě tady na foglarwebu při pročítání přehledů jednotlivých vydání foglarovek. Některé foglarovky mají skoro více dotisků než samostatných vydání, tak by mě docela zajímalo, jaký je mezi tím rozdíl. Vždycky jsem měl zato, že v případě dotisku se jedná o rychlé přivytištění dalších výtisků knihy, která měla větší odbyt, než vydavatel očekával, a rychle zmizela z pultů krátce po svém vydání, takže se pravděpodobně nedostalo na všechny a tedy dotisknutou právě pro tyto neuspokojené zájemce. Jenže jak rozumět dotiskům vydaným po roce, dvou či více letech?

#2 | Vloženo 7. 9. 2011 10:34Mám za to, že dotisk bývalo jen dotištění knihy, bez změn - podstatných změn. Byla stejná obálka, stejný text knihy. Možná mohl být rozšířen doslov a opravy gramatických chyb a u odborných publikací případné opravy chybných údajů. Tedy dotisk jsem považoval za takřka totožné vydání bez podstatných zásahů do textu a grafické úpravy. Další vydání bývalo pak dalším vydáním. Myslím, že se to také odvíjelo od souhlasu autora. Tedy smlouva se obecně sepisovala na jedno vydání a případně na specifikovaný, či nespecifikovaný počet dotisků a náklad knihy. Dotisk mohl být klidně i po 10 letech – opět záleželo na smlouvě. Použil jsem minulý čas, neb s vydáními a dotisky se od 90 let min. století (a také za první republiky) tak nějak začalo laborovat a to především ohledně autorských poplatků a v rámci dalších legislativních změn. Takže někdy dotisk nemusely vypadat jako dotisk. Důvod byl jak jsem zmínil výše – dotisk knihy býval v rámci smlouvy (nebo dodatku smlouvy) za podmínek dané smlouvy, ale při novém vydání by vydavatel s autorem musel pravděpodobně sepsat smlouvu novou a to nejspíše za podmínek výhodnějších pro autora (kniha se dobře vyprodala). No a proč by to vydavatel dělal když může udělat jen dotisk?!

#3 | Vloženo 9. 9. 2011 4:33Takže jestli jsem to dobře pochopil, je to vlastně čistě obchodnický pojem? Tomu bych rozuměl, i když nechápu, proč by autor měl předem přistupovat na nějaké pozdější dotisky, které mohou být zneužity proti jeho zájmům. Zbavuje se tak výnosnějšího zisku a přitom mu z toho nic prospěšného rovnou neplyne - zaplaceno dostává tak jako tak pouze za vydané výtisky.

Nicméně četl jsem, že Foglar byl v oblasti domlouvání smluv s vydavateli zdatný obchodník - domlouval je pro sebe dostatečně výhodně. Působilo to na mě, že by si rozhodně nenechal líbit nějaké takové podobné "úskoky".

Jinak ale nevidím z tvého popisu mezi dotisky a dalšími vydáními pořád žádný podstatný rozdíl, kromě toho obchodního hlediska ve prospěch vydavatele. Všechny ty možné drobné rozdíly jako korektura, doslov atd. jsou většinou právě to, čím se mohou lišit různá vydání. Návrh obálky a ilustrace v knize často zůstávají stejné po mnoho vydání, takže ani v tom nevidím rozdíl s dotiskem.

#4 | Vloženo 19. 10. 2011 23:05Podle letitého nakladatelského pravidla je dotisk zcela identický s vydáním, které dotiskuje. Dotisk je dodatečné vytištění dalších výtisků původního vydání. Nakladatel jím reaguje na vyšší, než původně předpokládaný zájem. Pro dotisk jsou použity zcela totožné podklady jako pro původní vydání. Mezi regulérním vydáním a dotiskem by z logiky věci neměla být nějaká delší pauza. Rozhodně ne v podobě několika let. Skutečnost, že se jedná o dotisk nemusí být nikde v knize uváděn. Dnes, kdy knihy mají ISBN ještě musím dodat, že všechny dotisky jednoho vydání mají identické ISBN, ale to je asi samozřejmé.

Někteří vydavatelé, kteří do svých knih vkládají reklamní stránky, v jednotlivých dotiscích tyto stránky aktualizují nebo dokonce aktualizují zadní obálku knihy o nová sdělení. To třeba dělal i Kobes, Melantrich a jiní vydavatelé. Pokud nedochází ke změnám v bloku samotného titulu, dá se to obhájit. Známe však i u Foglarovek případy, kdy se vydavatel třeba změnil některé kresby a považoval to stále jen za dotisk. To je určitý nešvar, který je způsoben chvatem a nebo prostou potřebou si to celé zjednodušit.

Nové vydání (druhé, třetí apod.) je buď v něčem (byť třeba jen velice drobně) upravené, nebo mezi ním a posledním předešlým vydáním uběhla již delší doba, takže je nový tisk čistě pro přehlednost označen jako další vydání v pořadí. Podle tiskového zákona je nakladatel povinen uvádět druhé a všechna další vydání v tiráži. Od každého nového vydání musí příslušným knihovnám posílat povinné výtisky apod. Každé nové vydání musí mít nové ISBN.

Příklad z praxe: Kniha Mýtus zvaný Stínadla vyšla koncem prosince 2010. Během první poloviny roku se vyprodal celý původní náklad + postupně tři další dotisky. Na podzim 2011 bylo vydáno druhé vydání této knihy, které původní objem knihy rozšiřuje o 14 dalších stran zajímavého textu a fotografií. Nejde tedy už o dotisk, ale o regulérní nové vydání.

#5 | Vloženo 29. 12. 2011 15:28O tom, která foglarovka měla kolik vydání se můžete dozvědět v novém II. vydání knihy Obrazový soupis díla Jaroslava Foglara, jenž je již k mání. Více na Bohouškovi.