Jaká Foglarovka je podle vás nudná

#1 | Vloženo 3. 3. 2014 17:40Ano ptám se na toto, já si teda malý seznam vytvořil:
Strach nad Bobří řekou
Kronika ztracené stopy
Možná bych tam 2 - 3 ještě přidal ale nechci kazit začátek témata.

#2 | Vloženo 4. 3. 2014 11:27Já jsem se u žádné Foglarovky nikdy nenudil, některé mě zaujaly více, ale líbily se mi rozhodně všechny a líbí se mi pořád. Samozřejmě příručky je potřeba brát jak příručky (viz právě třeba ta zmíněná Kronika Ztracené stopy), neměly by se číst celé naráz (i když já jsem to udělal a ani mi to nevadilo).

#3 | Vloženo 4. 3. 2014 12:25V tomto mám stejný názor jako Tomáš.

#4 | Vloženo 4. 3. 2014 12:32Za nudné bych označil všechny knihy řekněme sborníkového typu, například již zmíněná Kronika ztracené stopy, ale to je dáno tím, že kniha nemá děj a je spíše jakousi učebnicí či rádcem pro táborové či oddílové vedoucí :-) Čili knihy jsou kvalitní, ale nemají děj, proto někoho můžou nudit. Kdybych se podíval na knihy čistě dějové, tak mě nudily některé z povídek Tábora smůly. Jinak jsou všechny výborné si myslím.

#5 | Vloženo 6. 3. 2014 19:31Podle mě není ani jedna foglarovka nudná. Mě baví všechny ať už více či méně ale ani jedna málo nebo vůbec.

#6 | Vloženo 6. 3. 2014 19:55kubino
Výběry z kronik jsou také "sborníkového" typu (jestli jsem dobře pochopil, co máš tím slovem na mysli), ty ti taky připadají nudné? (Neber to nijak útočně, jen myslím, že by bylo dobré pokračovat v diskuzi, aby to tu trochu ožilo.)

#7 | Vloženo 7. 3. 2014 10:24U kronik nevím, ty jsem nikdy nečetl, jako kluk jsem je jen prolistoval, abych právě zjistil jestli jsou jen vyprávěním Foglara, nebo skutečným napínavým příběhem, asi se k nim budu muset vrátit :-) S tou nudou je to trochu složitější. Jako klukovi se mi třeba Kronika ztracené stopy, nebo Hry Jaroslava Foglara líbily, ale to bylo dáno tím, že jsem chodil do oddílu a tyhle věci mě zajímaly, nicméně byly to knihy ryze inspirativní pro oddílovou činnost, jakýmsi námětem pro mne. Z toho tedy logicky vyplývá, že napínavé a dobrodružné knihy s nějakou dějovou linkou byly mnohem přitažlivější. Pokud bych si teďka chtěl přečíst nějaký napínavý příběh, rozhodně bych si nešel číst Život v poklusu nebo něco podobného, spíše takhle jsem to myslel :-) S těmi kronikami vážně nevím, tam mám mezeru zatím.

#8 | Vloženo 7. 3. 2014 12:40Tak zrovna ten Život v poklusu bych si přečetl s chutí, samozřejmě ne jako dobrodružnou literaturu, ale jako životopis (v poslední době životopisné knížky vyhledávám skoro častěji než dobrodružné).

Jak šel čas, měnily se knížky, o které jsem se zajímal. V současné době už se u mě musí dobrodružná četba dělit o přední místo s četnými konkurenčními žánry... Aktuálně však mám přeci jen rozečteno něco dobrodružného - Otakara Batličku. A z Foglarovek jsem četl naposledy Tábor ve Sluneční zátoce, v podstatě poslední knížku ze sebraných spisů, ke které jsem se dříve nedostal. (Tím naposledy myslím zhruba dva týdny.)

#9 | Vloženo 7. 3. 2014 19:51Ono skutečně záleží, jak je ta nuda myšlená. :)
Asi nejmíň mě zaujaly oddílové kroniky - ale to je tím, že jsem v takovém oddíle nikdy nebyl.
Na druhou stranu Když Duben přichází je podle mě naprosto geniální. Nejlepší jsou podle mě starší foglarovky - připadají mi syrovější, později už byl Foglar lepší spisovatel po té zpracovatelské stránce, ale je to už trochu něco jiného... Ty nejsyrovější knihy jsou pro mě Záhada hlavolamu, Chata a Přístav (marně hledám další ekvivalent).
Velice zajímavé jsou některé povídky v souboru Jestřábe, vypravuj - od těch vážných, až po ty, které silně připomínají pozdější tvorbu Šimka a Grossmanna (Třeba to prodávání losů nemá chybu - a je to staré přes 80 let!). :) Na druhou stranu musím souhlasit s Kidem - Jaroslavem Velinským - když řekl, že povídky prakticky nepíše, protože je to plýtvání - když už člověk dostane nápad, trochu si s ním pohraje a rozvede ho, je z toho příběh na 200 stránek a ne na deset. Některé Jestřábovy povídky by si to určitě zasloužily...

#10 | Vloženo 8. 3. 2014 11:50V případě oddílových kronik (Kronika Hochů od Bobří řeky I a II, Tábor Zelené příšery) a příruček Z Bobří hráze a Hry JF je třeba brát v úvahu fakt, byť byly vydány v rámci sebraných spisů JF, tak je Foglar vlastně takto nikdy nenapsal. Všechny jsou výbory z neknižního díla a byly sestaveny Milošem Zapletalem. Samozřejmě ten vlastní obsah je od Foglara (Zapletal je jen editorem), ale zápisy v kronice oddílu, nebo příspěvky do časopisecké rubriky nápadů byly psány za jiným účelem, než napínavé romány.
Naproti tomu příručky Kronika Ztracené stopy a Náš oddíl vytvořil sám Jestřáb tak, jak jsou.

#11 | Vloženo 8. 3. 2014 17:51Třeba Náš oddíl se moc líbil. :)

#12 | Vloženo 8. 3. 2014 22:34Náš oddíl je velice inspirativní, ale jak jsem říkal, je to jiný druh žánru, v podstatě taková "naučná literatura" :) i když nepřímá. :)

#13 | Vloženo 10. 3. 2014 14:34Souhlasím s kubinem

#14 | Vloženo 17. 3. 2014 14:38Když o tom tak přemýšlím - ještě jsem neslyšel o knize, která by vznikla za účelem někoho nudit. Některé knížky nás nudí; je to myslím ale chyba nás, čtenářů. Čtenář by měl volit pro pobavení takový typ knížek, o kterém ví, že ho zaručeně zaujme. A pokud se rozhodne vyzkoušet něco jiného, měl by s možností neúspěchu předem počítat...

#15 | Vloženo 17. 3. 2014 20:33Máš ale i knihy jejichž cílem je pouze vzdělávat :-) Taková kniha matematiky jistě nepobaví ani milovníka tohoto předmětu. Ale ano, po takových knihách nesáhneš, když se chceš bavit :-)