Z deníku pátrače II

... Psali jsme před týdnem sloh na téma „Moje nejoblíbenější místo“. Tak jsem psal o Chaloupce pod schody u hradeb, protože tam vždycky svačím. Říkal jsem si, že to bude dobrý, ale dneska jsem dostal kouli, že prej jsem psal úvahu a ne popis, jak po nás úča chtěla. Ta pětka z češtiny mě děsně štve, ale co se dá dělat. Abych pořád nemusel myslet na to, jak jsem to zvoral, šel jsem druhý den do Stínadel. Napadlo mě prozkoumat ten Strašidelný dům, ale to už jsem psal minule. Město bylo jako vymetený, nikde ani živáčka. Asi proto, že pršelo. Ale takovéhle počasí jsem potřeboval. Dostal jsem se až k zahradě, tam jsem uviděl, že bych mohl vyšplhat buď oknem přes lampu, nebo to vzít sklepním okénkem. Měl jsem lano a rozhodl se pro to druhé. Moc chytré to nebylo, kdyby si ho někdo všiml, mohl ho vzít a já bych se třeba nedostal zpátky ven. Ale dalo se to snad i po schodech normálně do domu. Zjistil jsem, že ano. Ten barák měl tři patra sklepů, všude děsná špína a samý harampádí. Každý patro jsem důkladně prozkoumal baterkou, ale nikde nic. Navíc jsem dával pozor na to, abych nezpůsobil nějaký hluk. Kdoví, jestli by to nebylo slyšet nahoru. Barák je sice opuštěný, ale opravuje se. V tom dalším spodním patře bylo bince ještě víc. Ale nic zajímavýho. A teď to přijde! Sešel jsem do toho nejspodnějšího patra a našel tam pár zazděných otvorů. Podle směru by se dalo usuzovat, že vedou jakoby k... (zaškrtané, trochu nejasné slovo, snad myšlen nějaký kostel) Nebylo by to daleko. Možná by se dalo k zazdění dostat z druhé strany, tak jako u jiných chodeb. Kdyby to tak opravdu bylo, znamenalo by to, že snad tohle je ta chodba, kterou… No nic. Co kdyby to někdo četl, že? To by nestálo za moc.

Potom jsem šel zpátky. Lano bylo naštěstí na svým místě, takže jsem vyšplhal (ještě, že jsem si na sebe vzal Rychlonožkovo stínadelský oblečení, hlavně po průlezu toho okénka jsem pak vypadal na denním světle jako čuně) zpátky, sbalil lano do torny a baterku a sešit s nakresleným plánkem taky. Byly sotva čtyři hodiny, pořád trochu pršelo, tak jsem to zkusil ještě k Jakubu, ale zase bylo zamčíno. V tom otvoru zase nic. Trochu mě to mrzelo. Měl jsem ještě asi půl hodiny čas, tak jsem se zkusil trochu očistit, pak jsem zašel do Vontské. Taky nic. Zkrátka asi, když prší, je mrtvo, ale já vlastně na Vonty nenarazil přímo ještě asi nikdy. Samé vzkazy, místa, ale kontakt? Chtělo by to spřáhnout se s nějakým jiným pátračem, ale kde ho hledat? Nemůžu na sebe nechávat adresy a telefony na vzkazových místech.