Záhlaví stránky (Foglarweb – stránky o Jaroslavu Foglarovi)
foglarweb

| autor: Václav Levý | kategorie: RŠ a Stínadla | počet přečtení: 3143

Z deníku pátrače VIII

Pojďme společně poosmé zalistovat deníkem neznámého pátrače a nahlédněme tak alespoň pomyslně pod roušku stínadelských tajemství...


Ilustrace – Širokko držící ježka v kleci

... Tak na to koukám a opravdu: Zahrada byla odemčená! To se mi ještě nepoštěstilo. Od těch dvířek je normálně vidět jen malý kousek zahrady. Ale sotva jsem vešel dovnitř, vyřítil se na mě ze strany nějakej chlápek s čoklem a něco křičel, asi že mám vypadnout, nebo tak něco. Vůbec jsem mu asi lezl na mozek, tak jsem zdrhnul. Vzal jsem to rovnou přes ulici na Brnkačky. Z Brnkaček jsem to bral skoky, což bylo dost hrůzostrašné, je to přece jen výška. Pak už to šlo jenom z kopce. Kvůli té zatracené mlze jsem z té zahrady viděl ještě míň než jindy a navíc taky kloužou kvůli tomu vlhku kočičí hlavy. Když už jsem šel dolů na tramvaj, tak jsem šel kolem – nedalo mi to a šel jsem nahoru, byla to fuška, je to fakt vysoko a na tom mostě jsem skoro dostal závrať. Mlha se smogem to nakonec ale znechutila. No, plahočte se Stínadly, aby pak nebylo nic vidět. To ale nevadilo, protože výhled mě tu moc nezajímal. Pak začal lijavec. Moc mi to nevadilo, mám bundu s kapucou a navíc ta prška trochu rozehnala mlhu. A když jsem šel zase dolů, najednou jsem vám tam narazil na jednoho kluka, jak si nad každým schodem něco mumlá. Říkal jsem si, odkud ho znám a pak mi břesklo, že jsem ho už párkrát ve Stínadlech potkal. A v tuhletěch místech jsme se nemohli minout. Ale o mě poznal taky, rozpovídali jsme se – a protože jsme tady u schodů dělali tu samou věc (já odshora, on zespoda), zjistili jsme, že jsme tady za stejným cílem. A ono jo! Honza je taky pátrač, rychle jsme se skamarádili a sedli nedaleko Skleniček do té velké hospody. Je tam na nás draho, ale to už je tady stejně všude. Dali jsme si kolu. Vypadá to, že mám parťáka do Stínadel. Ve dvou toho dost vypátráme, a když dáme dohromady to, co už víme, mohlo by to být dost zajímavé. Vyměnili jsme si adresy – smůla, že Honza bydlí daleko – a telefony, ale na ty budeme volat v jen nejnutnějším případě. Sejdeme se v sobotu na Tlesku ve tři odpoledne. Doma nic moc. Máma vyzvídala, kde pořád lítám sám bez kamarádů, což není pravda. Kromě Stínadel přece hraju fotbal. A pak známky ve škole. No, matika mi nešla nikdy a to ostatní zvládám průměrně a v těláku, výtvarce a tak mám za jedna, tak co...


Tento zápis je protkán mnoha skutečnostmi. Autor deníku je nejprve pronásledován a skáče po jakýchsi Brnkačkách, aby se potom vydal někam nahoru (Snad zpátky na Brnkačky? Ale to by bylo nelogické.) a dostal málem závrať na nějakém mostě. Snad můstku mezi ulicemi? Zmiňuje se i o výhledu, možná by šlo o nějaké místo vysoko ve Stínadlech. Pochybuji, že by se uvnitř věže vyskytoval most, věž tedy můžeme zřejmě vyloučit. A co dělal pátrač a Honza na těch schodech? Honzu zastihl, jak si nad každým schodem cosi mumlá. To je velmi podivné. Důležité je, že se ti dva potkali a budou pátrat dál společně. Opět se také probírají soukromé záležitosti pátrače, kromě jiného i školní úspěchy, což mu asi není dvakrát příjemné. Ale jistě mu to nepřekáží, vždyť v těláku a tak má za jedna, tak co!