| autor: Václav Levý | kategorie: Zajímavosti | počet přečtení: 3306
Záhadný Pustohrad – fikce nebo skutečnost?
Velevážené plantážnictvo! Jistě mnoho z vás četlo trilogii o Uctívačích ginga – ono nepřímé pokračování RŠ z pera Svatopluka Hrnčíře. Proto také víte, že zde nejsou jenom Stínadla, jangin, vila Triton a ostrov Chu, ale také záhadný hrad Pustohrad.
V Hrnčířových knihách o Uctívačích ginga se dovídáme z různých útržků, že Pustohrad (jehož původní jméno není známo) postavil na konci 14. století Hynek Tumlíř z Chroustova, jehož rod původně sídlil na tvrzi v Chroustově. Hynek ale zbohatl a rozhodl se poblíž Dračích skal (které své jméno získaly až později) vystavit hrad i s popravištěm. To ovšem stálo příliš mnoho peněz, Hynek se zadlužil, v nedostavěném hradě se nedalo bydlet a navíc zde nebyl příhodný Tumplac na výcvik koní, což byla určitá rodová tradice a proslavenost. Nejspíš si vybavujete krádež oné staré desky se zlatým koněm, která visela v Trojánkách... Zkrátka hrad byl opuštěn a usadili se v něm na nějakou dobu lapkové. Později si šlechta z Chroustova nechala na ostrov uprostřed Lužanky postavit most a udělat z něj zahradu se vzácnými stromy (Gingo, Platan, Liliovník...) a sochař Kofránek vytesal do pískovce na povrchu draka. Od něj vedly stopy do jeskyně pod Lužankou, kde sídlila celá dračí rodina. To se stalo v roce 1842, kdy éra šlechty pomalu vyhasínala...
Protože se o hrady dost zajímám, hned jsem věděl, kde skusit hledat jakýkoli Pustohrad. V Čechách je jen jeden a to nad říčkou Bystřicí u Doubravy nedaleko Hořic v rodném kraji Svatopluka Hrnčíře...
O historii Pustohradu toho příliš nevíme. Teoreticky mohl patřit pánům z Březovic. Z archeologických nálezů víme, že hrad určitě existoval ve třináctém století a brzy poté nejspíše zanikl. Stejně jako v románů u něj neznáme původní jméno...
Samotná dispozice hradeb byla nejspíš jednodílná. Po celém obvodu hradu byl příkop, který byl navíc nad říčkou opatřen valem. Z čela jádra vystupoval do příkopu nějaký čtverhraný objekt, poblíž kterého se nejspíš nalézal vstup. Obvod vlastního hradu je nepravidelný pětiúhelník o stranách 26 x 18 metrů, který obíhala plášťová hradba (hradba vyšší než stavby uvnitř, které přes ni nebyly vidět a byly tak chráněny). Zbytky hradby jsou dnes výše než střed jádra hradu. Podle mazanice (hlína s plevami, která byla nehořlavá a používala se na omazání dřeva) víme, že budovy byly dřevěné. Samotné okolí hradu bylo poškozeno lámáním kamene. Pustohrad patří k nejstarším a nejmenším hradům s plášťovou zdí u nás. Takovéto hrady jsou hlavně na Moravě.
Je jasné, že pan Hrnčíř se nechal inspirovat krajinou, ve které žije. Je dost osbře možné, že románový Pustohrad je míchaninou všech možných hradů v okolí Lázní Bělohradu – což je i známý hrad Pecka Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (ale to je jiný příběh). Kdo se podívá do mapy, možná najde i jiná místa která se objevují v Ostrově, Pokladu a Majáku Uctívačů ginga...
Seznam použité literatury
- DURDÍK, Tomáš (1999). Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 1. vyd., Praha, Libri. ISBN 80-85983-62-1.
- Zaniklý hrad Pustohrad. In: Kultura.cz. [online]. [cit. 2008-07-14].