| autor: Pavel Novotný | kategorie: Bibliografie | počet přečtení: 8407
Chata v Jezerní kotlině
Román o chlapeckém přátelství zasazený do krásné přírody. Na rozdíl od míst v jiných foglarovkách, v případě Jezerní kotliny je znám její skutečný vzor – lom Amerika na Berounsku. Foglar napsal tento román v průběhu roku 1939, ještě téhož roku Kobes knihu vydal. Příběh byl později také Marko Čermákem zpracován jako komiks.
Stručný obsah knihy
Pavel přichází o svého otce boxera, který zemře v průběhu zápasu. Chlapec s maminkou se stěhuje do jejího rodiště Spálených Mlýnů. Místní hoši ho však nepřijímají vlídně, zvláště pak Lojza Rezek. Pavel si proto zvyká na osamělé toulky. Při jedné takové nachází místo, jež nazve Jezerní kotlinou. Během další výpravy zjišťuje, že kotlinu navštěvuje i někdo jiný – spolužák Ludva Grygar. Ten mu nakonec nabídne přátelství, a tak začnou podnikat výpravy do Jezerní kotliny společně.
Ludvík je znám svou tlustou knihou, kterou stále nosí při sobě. Později Pavlovi prozradí, že do ní píše vlastní dobrodružný příběh o indiánech. Pavel ho dokonce přistihne oblékat si indiánské roucha – Ludva jen nepíše, ale i sám některé pasáže prožívá.
Ludva také dostane nový nápad – postavit si v Jezerní kotlině chatu z potravinářských bedniček. Hoši se vrhají na jejich sbírání, což nezůstane nepovšimnuto chlapci z Tarantule, kteří již před časem Pavlovi vzkázali, že boj je započat. Pavel náhodou zjistí, kde mají schůzi. Vypraví se tam a zjistí, že skupinu vede Lojza Rezek. Z party neznámých se stanou známí ničemové.
O prázdninách se hoši přestěhují do Jezerní kotliny. Dodělají chatku a užívají si volna. Na podzim se v kotlině objevuje nové kvítí se zvláštní vůní. Aby mohli hoši v oblíbeném místě trávit delší čas, opatří Ludva kolo. Protože přes skály by neprojeli, schovávají ho na půli cesty v jeskyni. Jednou je však ukradeno. Náhodou ale zloděje ve městě spatřil Ludvův kamarád Filip. Kolo tedy získají zpět, přičemž zjistí, že zlodějem byl Lojza Rezek. Filip se nakonec stane problémem v přátelství mezi Ludvou a Pavlem. Ludva upřednostňuje kamarádství s ním a ani do Jezerní kotliny nemá zájem jít. Dokonce kouří. Pavel tedy chodí do Jezerní kotliny sám a náhodou zjistí příběh z dávné minulosti o chlapci Dernetovi, který také chodil do Jezerní kotliny. Po tragické smrti svého kamaráda se však zbláznil.
Pavel se dozvídá, že Ludva je v nemocnici a chce, aby ho navštívil. Vydá se za ním a nachází ho velmi zesláblého. Ludva Pavla prosí, aby mu slíbil, že s ním ještě jednou půjde do Jezerní kotliny. Pavel slibuje, přestože podle lékařů je naděje na přežití minimální. Ludva se však díky své vůli uzdraví a opět začne s Pavlem kamarádit.
Historie vydání
V příběhu Chaty v Jezerní kotlině nacházíme konkrétní nápady pro volný čas (stavba chatky z bedniček), ale i jistou, nenásilnou, propagaci zdravého životního stylu (cvičení, odpor ke kouření). Své místo má i obdiv krásy přírody a určité prvky tajemna (Jirásek, 2007, s. 426).
Chatu Foglar začal psát pro nakladatelství Kobes v průběhu tábora roku 1939 (Nosek, 1999, s. 59). Dokončil ji během srpna na jednom ze svých oblíbených míst – zídce v uličce Na Kleovce. Ještě téhož roku o Vánocích byla kniha na pultech knihkupců.
První knižní vydání bylo ilustrováno Mariquitou (Miroslav Hrivorij, Ukrajinec, který emigroval před bolševiky do Československa) a dále obsahovalo čtyři kvaše od Zdeňka Buriana, který také vyhotovil ilustraci na přebalu (s. 60). Je známo osm provedení celoplátěných a poloplátěných desek (Foglarovec.cz, 2008).
Druhé vydání následovalo brzy po prvním – v roce 1940. Provedení je podobné prvnímu, odlišuje se zejména předsádkou s kosočtvercovým motivem. Stejně jako první, ani toto vydání není označeno číslem nebo rokem (Nosek, 1999, s. 60). Desky byly pouze poloplátěné, ale lze je nalézt až ve dvanácti variantách (Foglarovec.cz, 2008). O rok později byla kniha ještě dotištěna.
Roku 1941 vytvořil Kobes sešitovou edici KTO – Knihy táborového ohně (Nosek, 1999, s. 60–61). Po Hoších od Bobří řeky vyšla v této úpravě v sešitech č. 10 až 19 také Chata v Jezerní kotlině. Nakladatel dodával případným zájemcům originální desky (známy dvě varianty), do kterých si šlo sešity svázat. Třetí knižní vydání vzniklo z části nákladu sešitů, které Kobes svázal sám.
Čtvrté knižní vydání je ještě také od Kobese, ale vzniklo až po válce, v roce 1946 (s. 61). Je ilustrováno Bohumírem Čermákem, na přebalu je původní Burianova ilustrace, ale motiv na deskách je jiný (Foglarovec.cz, 2008).
V době, kdy u nás foglarovky nevycházely, dočkala se Chata v Jezerní kotlině publikace v Polsku (Nosek, 1999, s. 61–62). Vyšla v roce 1960 v nakladatelství Nasza Ksiegarnia. České vydání přišlo až v roce 1967 v časopisech edice Karavana.
Páté knižní vydání (v tiráži chybně uvedeno čtvrté) vzniklo o dva roky později v Mladé frontě, brožovaná kniha byla ilustrována Ervínem Urbanem.
Poté opět nastala odmlka a Chata v Jezerní kotlině vyšla až v roce 1988, a to hned ve dvou nakladatelstvích – Olympia a Albatros (Nosek, 1999, s. 62). Vydání v Albatrosu vycházelo z časopisů Karavana a bylo doplněno o několik Čermákových ilustrací z komiksu. Tiráž chybně uvádí rok 1989 a páté vydání (správně šesté). Sešit byl ve stejné úpravě dotištěn v roce 1989. Olympia vydala brožovanou knihu s ilustracemi i obálkou Marko Čermáka v závěru roku 1988. Šlo o sedmé knižní vydání, tiráž opět chybně uvádí šesté. Knihy v obou nakladatelstvích dosáhly vysoké hodnoty výtisků – Albatros 150 000 + 90 000 dotisk, Olympia 123 000 výtisků.
Roku 1991 vyšla Chata v Jazernej kotline na Slovensku s ilustracemi Jozefa Cesnaka (s. 63).
V edici Sebraných spisů JF vydala knihu Olympia v roce 1993. I toto vydání má ještě chybu v tiráži, správné číslování je až v devátém z roku 1996 (Foglarovec.cz, 2008). Krátce na to následovalo desáté knižní vydání v roce 1998 spolu s dvěma dotisky (2000, 2001). Naposledy v Olympii román vyšel v roce 2005.
Roku 2018 byla Chata v Jezerní kotlině s ilustracemi Pavla Čecha vydána nakladatelstvím Albatros. Zároveň taktéž vyšel příběh jako audiokniha (v interpretaci Pavla Neškudly).
Chata v Jezerní kotlině byla dvakrát zpracována pro rozhlasové vysílání (Nosek, 1999, s. 62). Poprvé v roce 1991 román pro tento účel upravil Oldřich Knitl. Hudbu Jiřího Cerhy nahrál CK Vocal. V režii Karla Weinlicha hráli Jiří Bartoška, Otakar Brousek st., Jiří Cerha, Věra Galatíková, Zdeněk Hruška, Jiří Klem, Jiří Langmajer, Filip Menzel, Stanislav Oubram, Michal Pavlata, Jaroslava Pokorná, Martin Preiss, Růžena Preisslerová, Miloš Rozhoň, Jiří Schwarz, Martin Sobotka, Artur Šviha, Tomáš Töpfer, Jan Vlasák a Miroslav Zounar. V červnu 1995 byla Chata, jako mnoho jiných foglarovek, čtena v Rádiu na polštář. Vyprávění Alfréda Strejčka za doprovodu Štěpána Raka bylo na rozhlasových vlnách mnohokrát opakováno.
Tato foglarovka byla také přepsána do Braillova písma pro nevidomé (s. 63).
Kreslený seriál Chata v Jezerní kotlině
Chata v Jezerní kotlině se stalo první foglarovkou, která byla překreslena do podoby komiksu (Nosek, 1999, s. 171). Černobílý seriál začal vydávat v roce 1969 týdeník Svět v obrazech. V každém čísle až do března 1970 byly otištěny čtyři stránky. Po vystřižení a svázání vznikla knížečka s první kreslenou foglarovkou. Podruhé, již barevně, vyšel seriál v komiksovém časopise Kometa v roce 1989. V dalším roce byla provedena reedice černobílého vydání ze Světa v obrazech, tentokráte však v jednom sešitu vydaném nakladatelstvím Novinář.
Mezi lety 1995 až 1997 vydávali seriál (černobíle) skauti z Mimoně ve svém regionálním měsíčníku Totem (s. 171).
Roku 1999 vyšlo jedno pokračování Chaty, nakreslené Jiřím Filípkem, v časopise Ohníček (Foglarovec.cz, 2008).
Nakladatelství Olympia zařadilo kreslenou Chatu v Jezerní kotlině do souborného vydání Foglarových komiksů s názvem Svorní gambusíni a jiné příběhy. To bylo vydáno v roce 1999 a dotištěno o čtyři roky později. Samostatný sešit s Chatou v Jezerní kotlině vydalo obnovené nakladatelství Olympia v roce 2013.
Divadelní hra Tajemství Jezerní kotliny
Chata v Jezerní kotlině byla také dramatizována. Tato úprava ale není tolik známá, protože ji nevytvořil Jestřáb, ale Jaroslav Nedvěd. Nemá ani stejný název jako kniha, jmenuje se Tajemství Jezerní kotliny (Nosek, 1999, s. 62). Hra měla premiéru 14. 2. 1969 v divadle Petra Bezruče v Ostravě. Libreto vydala v červnu roku 1970 Dilia, mělo 57 stran a jeho součástí byly i notové zápisy písniček ke hře. Jejich texty napsal Zbyšek Malý, hudbu složil Dr. Karel Ryšavý.
Hra má dvě části a je rozdělená do 15 dějství. Hraje v ní 9 osob – Pavel Zeman, Ludva Grygar, paní Zemanová, Dernet, Mištera a členové Tarantule (Tarantík, Randák, Tumlíř a Lojza). Děj první části je velmi podobný knize. Druhá část začíná hledáním ukradené knihy. U zámečníka Mištery knihu Pavel s Ludvou najdou, ale Tarantule je přepadne v Jezerní kotlině a nakonec je zachrání Dernet, kterému se vrací pomalu paměť a vytrácí se zmatenost. Omluví se všem, že je vystrašil. Dozví se, co se stalo s Vendou Jílkem. Nakonec se Tarantule (kromě Lojzy) skamarádí s Ludvou a Pavlem a slíbí si přátelství.
| Rok vydání | Typ vydání | Nakladatelství |
|---|---|---|
| 1939 | 1. knižní vydání | Kobes |
| 1940 | 2. knižní vydání | Kobes |
| 1941 | sešitové vydání | Kobes |
| 1941 | 3. knižní vydání | Kobes |
| 1941 | dotisk 2 vydání | Kobes |
| 1946 | 4. knižní vydání | Kobes |
| 1960 | polské vydání | Nasza Ksiegarnia |
| 1967–1968 | časopisecké vydání (Karavana) | SNDK |
| 1969 | 5. knižní vydání | Mladá fronta |
| 1969–1970 | kreslený seriál - časopisecké vydání (Svět v obrazech) | Novinář |
| 1988 | 6. knižní vydání | Albatros |
| 1988 | 7. knižní vydání | Olympia |
| 1989 | dotisk 6. vydání | Albatros |
| 1989 | kreslený seriál - časopisecké vydání (Kometa) | Svépomoc |
| 1990 | kreslený seriál - 1. vydání | Novinář |
| 1991 | slovenské vydání | Gemini |
| 1993 | 8. knižní vydání | Olympia |
| 1994 | dotisk 8. vydání | Olympia |
| 1995–1996 | vydání v Braillově písmu | (Brno) |
| 1995–1997 | kreslený seriál - časopisecké vydání (Totem) | Junák Mimoň |
| 1996 | 9. knižní vydání | Olympia |
| 1998 | 10. knižní vydání | Olympia |
| 1999 | kreslený seriál - soubor Svorní gambusíni - 1. vydání | Olympia |
| 1999 | kreslený seriál - časopisecké vydání (Ohníček) | Mladá fronta |
| 2000 | 1. dotisk 10. vydání | Olympia |
| 2001 | 2. dotisk 10. vydání | Olympia |
| 2003 | kreslený seriál - soubor Svorní gambusíni - dotisk 1. vydání | Olympia |
| 2005 | 11. knižní vydání | Olympia |
| 2013 | kreslený seriál - 2. vydání | Olympia |
| 2018 | 12. knižní vydání | Albatros |
Seznam použité literatury
- FOGLAR, Jaroslav (1969). Chata v Jezerní kotlině. 4. vyd., Praha, Mladá fronta.
- FOGLAR, Jaroslav (1998). Chata v Jezerní kotlině. 10. vyd., Praha, Olympia. ISBN 80-7033-511-4.
- JIRÁSEK, Ivo(ed.) (2007). Fenomén Foglar. 1. vyd., Prázdninová škola Lipnice, Praha, 2007. ISBN 978-80-239-9736-1.
- NOSEK, Václav (1999). Jestřábí perutě. 1. vyd., Praha, Olympia, 1999. ISBN 80-7033-618-8.
- Chata v Jezerní kotlině. In: Foglarovec.cz [online] (2008a). [cit. 2014-08-02].
- Chata v Jezerní kotlině [komiks]. In: Foglarovec.cz [online] (2008b). [cit. 2014-08-02].