5. 8. 2015 | autor: Pavel Novotný | kategorie: Bibliografie | počet přečtení: 11427

Záhada hlavolamu

Záhada hlavolamu je první románový příběh Rychlých šípů a zároveň první díl stínadelské trilogie. Příhody čtenářského klubu se nejprve na stránkách časopisu Mladý hlasatel objevily v podobě kresleného seriálu. Patrně jejich velká popularita vedla Jaroslava Foglara k napsání Rychlých šípů také v próze. Román však nebyl pouhou jinou podobou příběhů obrázkového seriálu. K příhodám populárního čtenářského klubu Foglar přidal neméně zajímavé téma tajemné městské čtvrti Stínadel, Vontů a převratného vynálezu.

Stručný obsah knihy

Historie vydání

Poprvé Záhada hlavolamu vyšla jako román na pokračování, s ilustracemi Jana Fischera, v 1. až 28. čísle (s výjimkou 20.) šestého ročníku Mladého hlasatele (Nosek, 1999, s. 76). Stala se tak 14. svazkem knihovny Mladého hlasatele, pro který byly vydány světle červené desky na svázání (část byla chybně značena jako svazek 13).

První knižní vydání následovalo v roce 1941 v nakladatelství Kobes (s. 77) Ilustrace na obálce i uvnitř knihy provedl opět Jan Fischer. V dalším roce Kobes knihu dotiskl, dotisk se od prvního vydání liší obálkou, na které je jinak umístěn text a vyobrazen větší ježek v kleci (Foglarovec.cz, 2008).

Druhé vydání bylo připravováno u Kobese po druhé světové válce, avšak již k němu nedošlo (Nosek, 1999, s. 77). V padesátých letech vyšla Záhada hlavolamu pod názvem Tajemniczy cylinder v polštině v nakladatelství Slask Katowice.

Další české vydání Záhady hlavolamu přišlo až ke konci šedesátých let (Nosek, 1999, s. 78). Na pokračování vyšel příběh v novinách Zář Mladoboleslavska. Jednotlivé části byly koncipovány k vystřižení, ilustracemi doprovozeny nebyly. V podobě vkládané přílohy se Záhada také objevila v Ostravském kulturním zpravodaji (OKZ) vydávaném nakladatelstvím Puls. Na rozdíl od mladoboleslavského vydání byly užity ilustrace Jana Fischera. Čtenáři si také mohli objednat plátěné desky. Nejčastěji byly červené, ale známo je celkem šest variant (Foglarovec.cz, 2008).

Mezi roky 1968 a 1970 vznikla také čtyři knižní vydání (Nosek, 1999, s. 78). Všechna jsou od nakladatelství Blok. Druhé vydání z června 1698 bylo doplněno přílohami Z Bobří hráze, Tábor – podnik pro celé muže, Hry v klubovně a venku a hrou Poselství ze Stínadel, ilustrace však neobsahovalo. Podobně, až na absenci hry Poselství ze Stínadel, jiné provedení obálky a barvu plátna, bylo zhotoveno třetí vydání z listopadu 1968. Čtvrté mělo opět odlišnou barvu plátna. Páté z roku 1970 bylo brožované a mělo mírně upravenou podobu ilustrace na obálce. Ani to však nebylo ilustrované uvnitř.

Po velké dávce od Bloku nastala dlouhá pauze. Na začátku sedmdesátých let vyšly ještě dva překlady knihy (s. 79). První byl ve slovenštině s ilustracemi Oto Lupáka. Druhý maďarský byl vytvořen dle knižních vydání Bloku. Knihu s názvem Sündisznó a ketrecben (Ježek v kleci) ilustroval Sándor Kiss. Roku 1985 byla Záhada hlavolamu také vydána v Německu (česky) v mnichovském nakladatelství Obrys/Kontur řízeném Danielem Strožem.

Nové knižní vydání Záhady hlavolamu přišlo až v roce 1990, kdy román zařadilo nakladatelství Olympia do souboru Dobrodružství v temných uličkách, který obsahoval i Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta, tedy celou stínadelskou trilogii. Zvolený název nakladatelství prosadilo přes původní nesouhlas Jaroslava Foglara, kterému se nelíbila podobnost se jménem knihy Dobrodružství v Zemi nikoho (Foglarovec.cz, 2008). Obálku i vnitřní ilustrace vytvořil Marko Čermák. Téměř šestisetstránková kniha vyšla v nákladu 125 000 výtisků, několik z nich bylo, bez vědomí nakladatele, vyvedeno v broži. Ve stejné úpravě vyšel soubor ještě jednou v roce 1991.

Roku 1991 vzniklo také další slovenské vydání Záhady hlavolamu v nakladatelství Mladé letá (Nosek, 1999, s. 81). Kniha, kromě obálky Jána Hladíka, nemá ilustrace. Zatímco Záhada hlavolamu vyšla na Slovensku dvakrát, další pokračování trilogie tam zatím nebyla vydána vůbec.

Samostatně vyšla Záhada hlavolamu u Olympie roku 1992. Stala se 6. svazkem edice Sebrané spisy Jaroslava Foglara. Novou obálku vytvořil Ervnín Urban, uvnitř knihy byly užity ilustrace Jana Fischera. Tiráž knihy (Foglar, 1992) obsahuje poněkud nepřesné údaje o pořadí vydání, protože nakladatel započítal i soubor Dobrodružství v temných uličkách. Přestože bylo toto vydání vázané, bez vědomí nakladatele vzniklo v tiskárně několik brožovaných exemplářů (Foglarovec.cz, 2008). Dalších několik vydání a dotisků v Olympii se vzájemně liší jen detaily, jako je seznam knih na konci knihy, cena, čárový kód (Nosek, 1999, s. 81).

Roku 2005 se Olympia vrátila k nápadu na vydání všech dílů trilogie v jednom svazku. Pro soubor zvolila i trochu šťastnější název Rychlé šípy ve Stínadlech. Kniha je velkého formátu A4 (podobně jako vydání kreslených seriálů – Rychlé šípy a Svorní gambusíni a jiné příběhy), má 500 stran a obsahuje velké množství nových ilustrací od Milana Tesleviče. Po deseti letech, roku 2015, byla souborná kniha Rychlé šípy ve Stínadlech znovu vydána.

Deváté knižní vydání Záhady hlavolamu je již z produkce nakladatelství Albatros. Knihu vydanou roku 2019 doprovodily ilustrace Jiřího Gruse. Zároveň byla připravena i audiokniha – přepodivný příběh Rychlých šípů čte David Matásek.

Záhada hlavolamu, jako jedna z nejpopulárnějších knih Jaroslava Foglara, se dočkala televizní, filmové i zvukové adaptace.

Kreslený seriál Záhada hlavolamu

Román Záhada hlavolamu byl do komiksové podoby zpracován kreslířem Marko Čermákem, který předtím již podobně převedl do kresleného seriálu Chatu v Jezerní kotlině. Kreslená Záhada hlavolamu spatřila světlo světa paradoxně později, než její pokračování Stínadla se bouří. Knížečku podlouhlého formátu o rozměrech 20 a 8 cm vydalo roku 1971 nakladatelství Novinář (s. 172).

Určitou zajímavostí je pokus asi třináctiletého Marko Čermáka, o vytvoření kresleného seriálu na motivy románu Záhada hlavolamu přibližně o dvacet let dříve, než nakreslil „oficiální“ verzi. Kresby byly objeveny při přípravě výstavy Marko Čermák: Poslední romantik v roce 2010, vystaveny byly také na výstavě k 75. výročí Rychlých šípů.

Roku 1987 se objevilo neautorizované vydání obou stínadelských seriálů. Sešity formátu A4 byly vydány nadšenci z jednoho ostravského oddílu (s. 172).

I další vydání z roku 1990 mělo podobu sešitu A4. Tentokráte nakladatelství Novinář vložilo oba příběhy, Záhadu hlavolamu i Stínadla se bouří do jednoho.

Olympia zařadila roku 1999 kreslené varianty obou stínadelských příběhů do souboru Foglarových kreslených seriálů s názvem Svorní gambusíni a jiné příběhy. V něm byly poprvé zveřejněny jako barevné, originály kreseb koloroval vlastnoručně Marko Čermák.

K podobě sešitového vydání z roku 1990 se Olympia po obnově své činnosti vrátila v roce 2012, kdy vydala sešit s názvem Rychlé šípy ve Stínadlech (Pozor, jedná o zcela jinou publikaci, než bylo souborné vydání trilogie z roku 2005 mající stejný název). V tiráži sešitu je uvedeno celkově druhé (v Olympii první) vydání. Druhé vydání však uvádí i tiráž sešitu od Novináře, v Olympii tedy patrně počítali jen společné vydání obou stínadelských románů.

Seznam použité literatury

1. FOGLAR, Jaroslav (1940-1941). Záhada hlavolamu. vkládaná příloha časopisu Mladý hlasatel, Praha, Melantrich.
2. FOGLAR, Jaroslav (1968). Záhada hlavolamu. 2. vyd., Brno, Blok.
3. FOGLAR, Jaroslav (1990a) Záhada hlavolamu – Stínadla se bouří. Nakreslil Marko Čermák. 2. vyd., Praha, Novinář. ISBN 80-7077-348-0.
4. FOGLAR, Jaroslav (1990b). Dobrodružství v temných uličkách. 1. vyd., Praha, Olympia.
5. FOGLAR, Jaroslav (1992). Záhada hlavolamu. 6. vyd., Praha, Olympia. ISBN 80-7033-160-7.
6. FOGLAR, Jaroslav (2005). Rychlé šípy ve Stínadlech. Praha, Olympia. ISBN 80-7033-894-6.
7. FOGLAR, Jaroslav (2012). Rychlé šípy ve Stínadlech. Nakreslil Marko Čermák. 3. vyd., Velké Přílepy, Olympia. ISBN 978-80-7376-308-4.
8. NOSEK, Václav (1999). Jestřábí perutě. 1. vyd., Praha, Olympia. ISBN 80-7033-618-8.
9. Záhada hlavolamu. In: Foglarovec.cz [online] (2008). [cit. 2015-08-05].