Záhlaví stránky (Foglarweb – stránky o Jaroslavu Foglarovi)
foglarweb

| autor: Pavel Novotný | kategorie: RŠ a Stínadla | počet přečtení: 5914

Trilogie Uctívačů ginga

Trilogie příběhů Uctívačů ginga jsou knihy z pera spisovatele Svatopluka Hrnčíře, který jimi volně navázal na stínadelskou trilogii Jaroslava Foglara. Všechny tři knihy poprvé vyšly mezi lety 1999 a 2005 v edici Dálky nakladatelství Ostrov.


Stručný obsah knihy Ostrov Uctívačů ginga

Příběh začíná v malé obci Mlázovice, kde se objevuje cizí hoch Franta. Dvěma kamarádům, Tomovi a Kůkovi, vypráví, že jeho strejda byl Červenáček z klubu Rychlých šípů. Kůk mu nevěří, ale Tom projeví zájem a Franta mu ukáže staré příběhy Rychlých šípů, které nebyly nikdy vydány. Kůk s Tomovou sestrou je však tajně pozorují, pročež se Franta urazí a odchází.

Tom si s Frantou poté dopisuje a jednou ho navštíví i v Praze. Vydají se do Stínadel, kde naleznou Svatyni Uctívačů ginga, leč strom je již uschlý. Cestou ze Stínadel se dostanou do sporu s partou Vontů, následně Tom v Mlázovicích ve schránce objeví výhružný vzkaz „Smrt Norýšům“. Tom společně s Kůkem hledají Stínadla i v okolí svého domova, neboť ono jméno spatřili na mapě jejich kraje v blízkosti hradu Pustohrad.

Při další návštěvě Prahy se hoši pouští do pátrání ve vile Triton, neboť ta měla patřit poslednímu Velkému Vontovi Gabrielovi. Správcem domu jsou však uvězněni a osvobodit je musí jejich rodiče.

O hlavních prázdninách kamarádi hledají ostrov Chu, o kterém se hovořilo v nevydaných příbězích Rychlých šípů. S pomocí Tomovy sestry ho naleznou u vesnice Chroustov a utáboří se na něm. Na ostrově najdou značku ginga se čtyřmi písmeny, jakou již viděli ve Sínadelch a na dalších místech důležitých pro Uctívače. Na základě nalezených znaků složí zprávu, v níž stojí, kde je ukryt poklad.

V Mlázovicích se také náhle objevuje Uctívač Cyril Kaska, kterého se hoši onehdy v Praze ptali na historii Vontů. Kaska se zastaví u Frantova dědy, neboť jak se ukazuje, ten také býval Uctívačem ginga. Všichni společně se vypraví hledat poklad podle zprávy. Ve skále na ostrově Chu objeví uctívačskou pagodu, ve které je uložena kronika Uctívačů ginga.

Stručný obsah knihy Poklad Uctívačů ginga

Na ostrov Vulpekula bouře vyplavila poraněného člověk z jezera. Muž je v tamním klášteře Sedmi zvonů ošetřen a později se podaří policii vysvětlit i jeho záhadnou havárii. Přepadl a oloupil ho zloděj Kornel s pomocí správce kláštera, neboť si všiml sošky bůžka v zavazadle. V důsledku přepadení si neznámý jen s obtížemi vybavuje vzpomínky z minulosti. Postupně se však rozpomene, že na ostrov přijel s posláním od jednoho krajana z Tibetu. Na ostrově objeví umělou jeskyni, v níž je ukryt zvon kláštera schovaný tam před válkou.

Ve stejnou dobu se v Mlázovicích sklánějí nad kronikou Uctívačů ginga tři hoši – Tom, Kůk a Franta. V kronice, objevené v závěru minulého dílu, si prohlíží záhadné zprávy o pyramidách a mamutech u nás a také jednu mapku. Vydají se podle ní hledat dávný poklad Vontů, ale naleznou pouze kamenného draka.

V dalších dnech hoši objeví na skále u rybníka Podskalák „neviditelný srub“, v němž narazí na jakési sešity. Podle obsahu soudě patřily staviteli pyramid a vynálezci Adamu Prunusu Spinosovi – Adamu Trnkovi. V sešitech se dočtou, že u obce Nouzov by se měla nacházet pyramida, a tedy se vydají na průzkum. V místě potkají starého pána, který jim prozradí různé zajímavosti o pyramidě, jež však nebyla nikdy dostavěna. Provede je také po okolí, takže hoši přeci jen malou pyramidu uzří na hrobě rodu Trnků.

Po návratu z výpravy je Tom vylákán ven neznámým, jenž se podepsal jako Cyril Kaska. Naštěstí o nalezené sešity nepřijdou, ale rozhodnou se je svěřit Frantovu dědečkovi. To se ukáže jako špatné rozhodnutí, neboť děda je zaneprázdněn přípravou výstavy v muzeu a zloděj tak sešity snadno zcizí.

Na základě získaných indicií míří chlapci do Křivolesa hledat umělou jeskyni. Tam nejprve narazí na další Trnkův vynález a také se potkají s Cyrilem Kaskou a jeho přítelem Dominikem Etrichem, který se vrátil z Tibetu. Zjistí, že obě skupiny mají stejný cíl. V umělé jeskyni nakonec nalézají meteorit z kláštera Sedmi zvonů, který byl do ní ukryt před pověrčivými mnichy.

Stručný obsah knihy Maják Uctívačů ginga

Třetí díl trilogie začíná ve Stínadlech, kde Franta pátrá po vontském kurýrovi, který nedoručil poselství. O dávném příběhu se Franta dozvěděl z vontského oznamovatele. Dostane se až ke staré věži připomínající maják, jež stojí na samém kraji Stínadel. Podívá se dovnitř a nalezne tam velkou svíčku, v níž později Cyril Kaska pozná svíci Uctívačů ginga.

O prázdninách se Franta jako tradičně vypraví do Mlázovic ke svým kamarádům Tomovi a Kůkovi. O osud dávného kurýra se však začínají zajímat další lidé ve Stínadlech. Okolo příběhu kolují různé historky – třeba i to, že kurýr Velkého Vonta Gabriela ukradl peníze anebo vontský poklad.

Tři kamarádi se snaží zmíněnou záhadu osvětlit a vlastně i ospravedlnit kurýra. Vcelku úspěšně pátrají a díky Kůkovi, který si v Praze při návštěvě starožitnictví prohlížel model majáku a nalezl v něm uschovanou zprávu, se dostanou na stopu, kde by údajný poklad mohl být ukryt.

Vydají se proto vlakem vstříc dalšímu pátrání, ale na opuštěném tábořišti někdo ukradne Tomovi batoh. Přestože si mysleli, že celou akci utajili, někdo o nich ví… Náhodou se jim podaří objevit místo, které připomíná maják a tam naleznou „jangin“ – jantar, v němž je gingo. Od místních obyvatel se hoši také doslechnou o osudu kurýra. Ve skutečnosti měl prodat balíček od Gabriela. V obchodě ale zjistil, že se jedná o jangin, a jakožto Uctívač ginga se ho rozhodl neprodat. Uprchl ze Stínadel a v opuštěné části země se věnoval speleologii, netopýrům a vybudoval tam trampskou osadu. Pro utajení užíval severskou přezdívku, pročež také vznikly později různé verze příběhu. Bohužel již umřel.

Závěrem se vysvětlí i krádež batohu, za kterou byl zodpovědný Fára, který měl po celou dobu zálusk na poklad Vontů, o němž se domníval, že je ze zlata.

Historie vydání

Portrét
Svatopluk Hrnčíř (Fencl, 2006)

Svatopluk Hrnčíř se narodil 21. května 1926 v Lázních Bělohradu a zemřel 4. září 2014 v Praze (Slovník české literatury, 2006–2011). Mezi lety 1948–1986 pracoval jako redaktor v několika časopisech pro mládež, do kterých též přispíval svými pohádkami, povídkami a scénáři kreslených seriálů. Vedle časopisecké tvorby napsal též několik románů pro starší děti, jež většinou mají charakter prázdninového dobrodružství. Kromě trilogie o Uctívačích ginga je autorem knih Talisman spiklenců, Lovci z Ohňové hory, Ostrov uprostřed města, Karavana bratranců

Pro Hrnčířovy knihy je charakteristický detektivní a poznávací rámec. Čtenáři je nenásilnou formou předáváno jisté poučení (Káčerová, 2010, s. 48). Dále též, díky v textu uvedeným šifrám a hádankám, autor nabízí určitou možnost aktivního zapojení do příběhu (s. 52).

V rozhovoru pro časopis Eldorado (Vlach, 2009) uvedl Svatopluk Hrnčíř následující slova o tom, jak se vlastně k psaní příběhů na motivy ze stínadelské trilogie Jaroslava Foglara dostal:

Jaroslavu Foglarovi jsem vyprávěl, jak mě zaujal jeho nápad s Uctívači ginga, jak jsem pátral po skutečném jinanu v našem kraji a objevil ho v zámecké zahradě v Milíčevsi u Jičína. Po letech, když už Foglar nežil, jsem při debatě o jeho knihách zalitoval, proč autor svůj pozoruhodný motiv s Uctívači více nevyužil. Nakladatel Jiří Stegbauer mi tehdy řekl: „Tak se o to pokus ty! Pokud se to podaří, knížku vydám.“ Kupodivu všechno klaplo, a tak světlo světa spatřila dokonce trilogie.

Hrnčířův příběh čerpá z foglarovek určité motivy, ale není v pravém slova smyslu přímým pokračováním stínadelské trilogie, jako je Poslední tajemství Jana T. nebo Poselství ze Stínadel. Autor posunul jeho děj do současnosti a také situoval stěžejní dějové prostředí na venkov, do rodné krajiny Podkrkonoší. Městská Stínadla jsou sice v románu taktéž využita, ale rozhodně nemají tajuplnost a temnost těch Foglarových (zejména v Záhadě hlavolamu).

Knižně byly všechny tři romány poprvé vydány v nakladatelství Ostrov, které je zařadilo do edice Dálky. První svazek edice, Ostrov Uctívačů ginga, vyšel roku 1999. Poklad Uctívačů ginga následoval v roce 2000 (svazek 4) a třetí kniha, Maják Uctívačů ginga, byla publikována roku 2005. Stala se osmým a zatím posledním svazkem edice Dálky. Knihy jsou ilustrovány Marko Čermákem, nové příhody Rychlých šípů v prvním díle nakreslil Michal Kocián.

Obálka knihy
Obálka knihy Ostrov Uctívačů ginga
Obálka knihy
Obálka knihy Poklad Uctívačů ginga
Obálka knihy
Obálka knihy Maják Uctívačů ginga

Podruhé byla trilogie vydána v nakladatelství Václav Vávra – první dva díly vyšly roku 2021, třetí o rok později. Pro druhé knižní vydání byly použity původní ilustrace, obálky však byly Marko Čermákem vytvořeny nové. Roku 2022 nakladatelství vyrobilo knižní box, do kterého lze všechny tři svazky uložit.

Zajímavý rozhovor s autorem nejen třech knih o Uctívačích ginga vyšel v 8. čísle časopisu Eldorado (s. 5–8). Tamtéž (s. 9–10) lze nalézt i článek věnovaný protržené přehradě na Bílé Desné, která byla inspirací pro některá místa v románu Maják Uctívačů ginga.

Seznam použité literatury

  1. FENCL, Ivo (2006). Foglarův pokračovatel Svatopluk Hrnčíř [online]. Publikováno 20. 2. 2006 [cit. 2018-07-01].
  2. HRNČÍŘ, Svatopluk (1999). Ostrov Uctívačů ginga: Po stopách neznámých příběhů Rychlých šípů. 1. vyd., Praha, Ostrov. ISBN 80-86289-02-8.
  3. HRNČÍŘ, Svatopluk (2000). Poklad Uctívačů ginga: Tajemství neviditelného srubu. 1. vyd., Praha, Ostrov. ISBN 80-86289-11-7.
  4. HRNČÍŘ, Svatopluk (2005). Maják Uctívačů ginga: Bratrstvo ztraceného talismanu. 1. vyd., Praha, Ostrov. ISBN 80-86289-44-3.
  5. KÁČEROVÁ, Eva. Foglarovská stopa v současné dobrodružné próze pro děti a mládež po roce 1989 [online]. Brno, 2010 [cit. 2018-07-01]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Luisa Nováková.
  6. VLACH, Jakub (2009). Svatopluk Hrnčíř – rozhovor. Eldorado [online], roč. 1, č. 8, s. 5–8. [cit. 2018-07-01].
  7. Svatopluk Hrnčíř. In: Slovník české literatury po roce 1945 [online] (2006–2011). [cit. 2018-07-01].