Z deníku pátrače VII

... Zdálo se, že to bude dobrá výprava. A taky byla. Nejdřív jsem vyrazil zase za Astronomem bez nosu. Sice nemám úplně jistotu, že je to on, ale řekl bych, že jo. Od kostela jsem se trochu vracel a zkoušel dvorky. A najednou sup! Seděl na lebce nějaký mršiny na dvorku. Nikdy jsem tam předtím nebyl, ani jsem o tom místě nevěděl, tak mě to dost překvapilo, ale bylo to moc pěkný. Voda byla v kašně vypuštěná. Pak jsem šel dál. Mrknul jsem na Tajemství a Hledače – tak jsem mohl dobře porovnávat a hledat. Byla to dost shoda. To je jasný. Problém je v tom, že klášter restaurovali a dlažba je nová. Kámen sice zvedli a nechali, ale před časem zmizel. Kdoví proč. Podle popisu to bylo L. P. 1811 a něco, co déšť smyl. Vzpomněl jsem si přitom na ten druhý v ZS, co má prasklinu, jestli to nemá spojitost. Asi ne, ale člověk nikdy neví. Když už jsem byl v těch končinách, mrknul jsem na Kocouří hrádek. Druhá strana ulice je nenávratně pryč a sám je dost opravený a pobouraný. Pořád je trochu znát. Ale kočky už tu randál nedělají...

Času bylo habaděj, šel jsem proto do Zadních. Konečně jsem našel Kočičí hlavy. Jeden list jsem utrhl, fakt je to pěknej strom, vypadá trochu opelichaně, ale není. Je kousek od Nerváčku, kde Vontové otáčeli kolem, aby se to nepromočilo, nebo tak nějak. S kočičími hlavami měli spojitost K. To sem sice nepatří, ale všechno je to propojený se vším. Další strom je někde za Káťou, jak se mi podařilo zjistit v knížce z knihovny. Poslechl jsem si Skleničky od Lžíce Černé vrány. Rozhodl jsem se vyrazit ke Kátě, ale strom jsem nenašel, i když jsem to tam dost prochodil – ale ne všechno. Kátě je velká a slavná. Dost stylový bylo, že se tu konala mše za posledního Velkého Vonta, když je tam to podzemí. Je tu taky vyhlídka na kus Stínadel. Připomíná mi to tu Jindrovu Řásnovku, jak tam vždycky něco na tom místě vymyslel. Řásnovka je někde v Praze, někdy bych se tam měl podívat, ale prý je to někde na Starém Městě, takže vlaky tam určitě nejezdí. Musím někde najít mapu Prahy a najít tu ulici. Chvíli jsem se díval na Stínadla, porovnával kostely (Jakub se trochu schovává, ale to je logický). Domů jsem se vrátil někdy v pět, ale je neděle, tak to nevadí. Je sice říjen, ale pořád je pěkně. Dneska taky svítilo sluníčko...