| autor: Pavel Novotný | kategorie: Bibliografie | počet přečtení: 7905
Tajemství Velkého Vonta
Tajemství Velkého Vonta je třetím dílem stínadelské trilogie. Kniha byla psána s odstupem několika desítek let od předchozích dílů a vydána byla až v devadesátých letech. Později byl román také zpracován do podoby kresleného seriálu.
Stručný obsah knihy
Po návratu z jedné podzimní výpravy Rychlé šípy před svou klubovnou potkají Otakara Losnu, který jim sděluje, že Velký Vont Vláďa Dratuš má nějaké problémy, o kterých však nechce mluvit. Ještě horším zjištěním však je skutečnost, že Vláďa nemá ježka v kleci – odznak Velkých Vontů.
Rychlé šípy se následně pouští do pátrání. Tou dobou již Sběrač, časopis vydávaný partou Tondy Plíhala, přináší informace o důležitém Vontovi, který se jmenuje Brejlovec. Jak se později ukáže, Sběrač jméno zkomolil a ve skutečnosti zní Rejholec. Rychlé šípy jsou však při své cestě Stínadly zajaty Vonty ze skupiny Dabinelovců. Ti je nechávají zavřené v opuštěném dvoře jednoho domu přes noc. Jeden Vont jim však poradí možnosti úniku pomocí okna. Rychlé šípy navíc v pobořeném domě naleznou zásoby papíru, které si odnesou na tisk svého časopisu TAM-TAM.
Rychlé šípy dále pátrají po Rejholci. Při cestě do Stínadel si povšimnou, že parta Tondy Plíhala a Bratrstvo Kočičí pracky míří opět za Dabinelem. Vyslechnou je a zjistí, že Dabinel jim zadal za úkol porazit strom gingo ve svatyni Uctívačů. Tuto informaci záhy uplatní při setkání s Rejholcem, který jim na oplátku vylíčí, co se stalo na oné schůzce Žlutého květu, od níž je Vláďa Dratuš tak sklíčený. Samotný Velký Vont ale o pomoc Rychlých šípů nestojí. Ti se spolu s Losnou ale nehodlají vzdát. Když zjistí, že Rejholec drží ježka v kleci, pokusí se mu ho ukořistit, což se však kvůli zásahu dívčího klubu Amazonek nezdaří.
Dalším pátráním se dostanou do polorozpadlého domu nazývaného Kocouří hrádek. Na jeho půdě přebývá hoch zvaný Cizinec, který utekl z dětského domova. Při svých potulkách po starém domě objevil dopis, který viní otce Vládi Dratuše ze zabití kamaráda. Za svou mlčenlivost chce ježka v kleci, aby ho mohl začít vyrábět ve velkém. Vláďa se zapůjčením hlavolamu souhlasil, ale Rychlé šípy s Losnou se obávají, aby s ním Cizinec nezmizel navždy. Při jedné návštěvě Kocouřího hrádku se jim podaří ježka, i papíru vinícího otce Vládi, zmocnit. Oboje následně vrací Dratušovi, který se však vzdává Velkého Vontství a na jeho místo usedá Otakar Losna.
Historie vydání
Třetí díl stínadelské trilogie, Tajemství Velkého Vonta, Foglar psal v sedmdesátých letech, tedy několik desítek let od uveřejnění Záhady hlavolamu i druhého dílu Stínadla se bouří (Nosek, 1999, s. 79).
Časový rozdíl psaní jednotlivých dílů s sebou pochopitelně nese určitá úskalí (Jirásek, 2007, s. 424). Tajemství Velkého Vonta na jednu stranu dějově navazuje na předchozí díly v časové blízkosti. Zůstávají tak stejné mnohé kulisy, jako jsou plynové lampy, povozy… Na druhou stranu, určitá modernizace v podobě strojového rozmnožování časopisu se také objevuje. Jistou nejasnost časového zařazení příběhu doplňuje i uvedený údaj 743. schůzky klubu, který naznačuje opravdu mnoholetou činnost klubu. Jednotliví hrdinové však stále zůstávají chlapci, jako tomu bylo v prvních příbězích.
Za jistý nedostatek knihy bývá také uváděno přílišné rozvíjení (až rozmělňování) starších námětů a pomálu nových (s. 425). Větší dramatičnost má až pátrání v Kocouřím hrádku, avšak smrt Dymoráka v proutěném koši působí až trochu nereálně.
Rukopis Tajemství Velkého Vonta Foglar dokončil roku 1977, na vydání však ještě několik let musel počkat. Koncem roku 1986 se kapitola Co promluvil mrtvý objevila v publikaci Píseň úplňku (Hanzel, 1986). Celý text byl téhož roku vydán v knize, avšak stalo se tak v Mnichově v nakladatelství Obrys/Kontur řízeném Danielem Strožem (Nosek, 1999, s. 79–80). Jako ilustrace byly použity obrázky Jana Fischera, původně vytvořené pro předchozí díly trilogie Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří. Náklad byl pouze 500 výtisků, proto vznikaly mnohé xeroxové kopie.
V Československu vyšla kniha poprvé jako součást souboru Dobrodružství v temných uličkách, který obsahoval i Záhadu hlavolamu a Stínadla se bouří. Zvolený název nakladatelství prosadilo přes původní nesouhlas Jaroslava Foglara, kterému se nelíbila podobnost se jménem knihy Dobrodružství v Zemi nikoho (Foglarovec.cz, 2008). Obálku i vnitřní ilustrace vytvořil Marko Čermák. Téměř šestisetstránková kniha vyšla v nákladu 125 000 výtisků, několik z nich bylo, bez vědomí nakladatele, vyvedeno v broži. Ve stejné úpravě vyšel soubor ještě jednou v roce 1991.
Roku 1992 Tajemství Velkého Vonta vyšlo v Olympii samostatně jako 8. svazek edice Sebrané spisy Jaroslava Foglara (Nosek, 1999, s. 81). V knize byly užity Fischerovy ilustrace (podobným způsobem jako ve Strožově vydání), obrázek na obálku namaloval Ervín Urban. V následujících letech Olympia Tajemství Velkého Vonta vydala v dalších třech vydáních a třech dotiscích, které se vzájemně liší jen detaily (seznam knih na konci knihy, cena, čárový kód).
V roce 2005 se Olympia vrátila k nápadu na vydání všech dílů trilogie v jednom svazku. Pro soubor zvolila i trochu šťastnější název Rychlé šípy ve Stínadlech. Kniha je velkého formátu A4 (podobně jako vydání kreslených seriálů – Rychlé šípy a Svorní gambusíni a jiné příběhy), má 500 stran a obsahuje velké množství nových ilustrací od Milana Tesleviče. Po deseti letech, roku 2015, byla souborná kniha Rychlé šípy ve Stínadlech znovu vydána.
Páté knižní vydání románu je již z produkce nakladatelství Albatros. Knihu vydanou roku 2021 doprovodily ilustrace Jiřího Gruse. Na počátku následujícího roku vyšla i audiokniha – třetí stínadelský příběh Rychlých šípů čte David Matásek.
Román Tajemství Velkého Vonta byl také zpracován v podobě audio dramatizace.
Kreslený seriál Tajemství Velkého Vonta
Román Tajemství Velkého Vonta, na rozdíl od zbývajících dvou dílů trilogie, po dlouhou dobu v podobě kresleného seriálu neexistoval, neboť v době, kdy Marko Čermák tvořil kreslenou Záhadu a Stínadla, tento díl ještě nebyl napsán.
Úvodní část příběhu se jako kreslený seriál objevila na konci roku 1989 v Mladé frontě, kde jeho vydání inicioval Jan Reinisch (2014). Příběh nazvaný Rychlé šípy znovu do Stínadel, nakreslený Marko Čermákem, vyšel po jednotlivých okénkách na pokračování. V následujících letech však byl zařazen jako poslední z 316 kreslených příběhů Rychlých šípů (Nosek, 1999, s. 133) a takto byl vydán v jejich souborném vydání od Olympie z roku 1998. Původně černobílé obrázky byly dodatečně kolorovány.
Již z tohoto století je amatérské zpracování Tajemství Velkého Vonta do komiksové podoby, které na 32 stranách vytvořil Hostimil Schmiedl z Českého Těšína. Veřejné vydání v této podobě, ať již papírové nebo elektronické, mi není známé.
Celý příběh nakonec nakreslil na 34 stranách také Marko Čermák. První kapitola, na ukázku, byla otištěna ve čtvrtém Sborníku nezávislých foglarovců roku 2012. V témže roce vyšlo kreslené Tajemství Velkého Vonta kompletně v nakladatelství Václava Vávry. Na úvodu je v textu shrnut děj předchozích dílů trilogie, v závěru v ediční poznámce Milana Lebedy je sepsána historie vydávání stínadelských příběhů. Kromě standardní verze vázané knihy formátu A4 byla také vyrobena limitovaná sběratelská varianta (230 číslovaných výtisků s podpisem ilustrátora), která svým tvarem připomíná první vydání kreslených stínadelských příběhů ze sedmdesátých let.
Druhé vydání následovalo v témže nakladatelství v dalším roce, na rozdíl od prvního bylo ale sešitové. Záhy přišlo také třetí vydání, opět vázané, které se stalo prvním dílem edice „Klasické komiksy Marko Čermáka“.
| Rok vydání | Typ vydání | Nakladatelství |
|---|---|---|
| 1986 | německé vydání (česky) | Obrys/Kontur |
| 1990 | soubor Dobrodružství v temných uličkách - 1. vydání | Olympia |
| 1991 | soubor Dobrodružství v temných uličkách - 2. vydání | Olympia |
| 1992 | 1. knižní vydání | Olympia |
| 1994 | dotisk 1. vydání | Olympia |
| 1997 | 2. knižní vydání | Olympia |
| 1999 | 3. knižní vydání | Olympia |
| 2001 | dotisk 3. vydání | Olympia |
| 2005 | 4. knižní vydání | Olympia |
| 2005 | soubor Rychlé šípy ve Stínadlech - 1. vydání | Olympia |
| 2008 | dotisk 4. vydání | Olympia |
| 2012 | kreslený seriál - 1. vydání | Václav Vávra |
| 2012 | kreslený seriál - sběratelské vydání | Václav Vávra |
| 2013 | kreslený seriál - 2. vydání | Václav Vávra |
| 2013 | kreslený seriál - 3. vydání | Václav Vávra |
| 2015 | soubor Rychlé šípy ve Stínadlech - 2. vydání | Olympia |
| 2021 | 5. knižní vydání | Albatros |
Seznam použité literatury
- FOGLAR, Jaroslav (1990). Dobrodružství v temných uličkách. 1. vyd., Praha, Olympia.
- FOGLAR, Jaroslav (2005). Rychlé šípy ve Stínadlech. Praha, Olympia. ISBN 80-7033-894-6.
- FOGLAR, Jaroslav (2008). Tajemství Velkého Vonta. dotisk 4. vyd., Praha, Olympia. ISBN 978-80-7033-870-4.
- FOGLAR, Jaroslav (2012). Tajemství Velkého Vonta. Nakreslil Marko Čermák. 1. vydání, Praha, Václav Vávra. ISBN 978-80-904543-3-0.
- HANZEL, Jaroslav (ed.) (1986). Píseň úplňku. Praha, ČSTV, Tělovýchovná jednota Sokol Troja.
- JIRÁSEK, Ivo (ed.) (2007). Fenomén Foglar. 1. vyd., Prázdninová škola Lipnice, Praha. ISBN 978-80-239-9736-1.
- NOSEK, Václav (1999). Jestřábí perutě. 1. vyd., Praha, Olympia. ISBN 80-7033-618-8.
- REINISCH, Jan (2014). Jak to bylo se silvestrovským příběhem Rychlých šípů? [online]. Publikováno 5. 2. 2014 [cit. 2015-08-07].
- Tajemství Velkého Vonta. In: Foglarovec.cz [online] (2008). [cit. 2015-08-07].